Jsem patlal patlavý, už to tak bude. A tahle rubrika tu prostě chyběla. Není zbytí, musí to tak být. Má-li tenhle blog prezentovat včechny výplody choré soví mysli, prostě by se tu někde měli nacházet i ty nepísmenkové, protože milá sova je prostě duše kreativní a pociťuje silné svrbění prstů/křídel, když chvíli něco nepatlá. A nějaký ten démonický našeptávač jí už dlouho vnukává touhu začít svými výplody zaplavovat nebohý blogový svět, nebo alespoň tenhle jeho malý kout. Teď jsem si začala hrát s kamarádem Photoshopem a ne, nehodlám tu zveřejňovat kopy svých vyretušivaných fotografií. Spíš ho používám jako program "Omalovánky pro pokročilé."
Klikám si hezky se svou malou myškou, neboť tabletem nedisponuji.
Klikám si hezky se svou malou myškou, neboť tabletem nedisponuji.Tahle malá hraběcí potvůrka je jedna moje šuplíkovo/RPGčkoidní záležitost. Nejsem si jistá, jestli jí někdy vytáhnu i v psané podobě. Ono psát dneska o upírovi a být k tomu navíc pohlaví ženského chce notnou dávku odvahy. Nesejde na tom, že tahle mrcha má k uvzdychané nádheře hodně daleko. A rozhodně neřeší jen kde, s kým a proč jí odkopnul. 

Takže Lyra a její labutí sen, aneb nikdy nevěřte malým dětem ty jejich nevinná kukadla. Nevíte totiž, co z nich vyroste.

pozn. Ne, neumím kreslit malé děti, osoby pohlaví mužského a jakoukoliv složitější mimiku. A nejsem si jistá, jestli někdy překonám vlastní lenost, abych se to naučila. To jsou ty mé promarněné zlomky talentu.









Tak to je ona...