16. října 2011 v 18:54 | hakuka
Bylo nebylo... vlastně pokud mně paměť neklame, tak zcela určitě bylo. Sešlo se takhle pár individuí, o kterých se dá souhrnně říct jen to, že jsou vskutku podivná. Tahle individua se shodla na jednom. Pekelně se nudila a tenhle život jim přišel podivně šedý. Rozhodli se tedy, že to zkusí jinde a jinak. Začali hrát Dračí doupě. Zahodili všechny tabulky i početní převody, návod hrdě odmítli číst a začali si hrát. Neumí si zpočítat svou "charismu," ale za to velmi rádi dohánějí vyslýchané k šílenství. Nenacházejí tisíce zlatých v šuplíku a z tahání těžkých batohů si občas jejich postavy strhnou záda. A pekelně je to baví.
Hrají ve světě, který není tak docela jejich. Vykrádají, co můžou a kde můžou a nevztahuje se to jenom na zlaté cihly. Upravují, kroutí, překrucují a přidávají, co je zrovna napadne. Předem se omlouváme všem fanoušků War-čehokoliv, DrD coby hry pro mladé milovníky šifer, náhodným čtenářům čehokoliv, o co jsme kdy zavadili, i historickým postavám. My to vlastně vůbec nemyslíme zle. Jsme jen děti na pískovišti, co si chtějí hrát.
Co s tím mám co dělat já? Jsem jedním z těch individuí, přirozeně. Sadistická druidka s pokrouceným smyslem pro spravedlnost či cynická upírka. Vyberte si, jak je libo. V každé je kousek ze mně a kousek něčeho, s čím nechci mít nic společného. Je tam toho větší kus, než kolik většinou dávám svým postavám, ale to už nejspíš vychází z podstaty hry.
Proč píšu o něčem, co musí nutně sklouznout někam, kam by to autor nechat zklouznout neměl? Protože některé věci je prostě třeba zaznamenat, jak říká Diblík. A taky proto, že je to vynikající cvičení právě téhle pisálkovské sebekontroly i cvičení psaní jako takového. Jsem kronikář, ne autor a to je svým způsobem výzva. A přibývá to mnohem lépe než mé vlastní věci zamčené v šuplíku. Píšu o světě, který není můj a který neovládám. Píšu o něčem, co už je dané a odehrané a s čím můžu hýbat jen minimálně. Nepíšu fanfiction, na to jsem si nikdy netroufla. Nedržím se žádného kánonu. Mým pánem je můj PJ, budiž pozdraven!
Takže když někde uvidíte napsáno "pod taktovkou lorda Thilaina..." nekamenujte, prosím. My jsme vlastně vcelku hodní a milý, jen máme rádi už trochu upravená pískoviště.
Copak, někdo reagoval nechvalně na Deníky?