Jeden by řekl, že svět je jenom jeden. To podivné tmavé vzduchoprázdno, kde sem tam vysvitne nějaká ta hvězda a propluje nějaký ten pohybem zakulatělý kus kamene. Tomuhle světu říkáme vesmír, nebo hezky po starořecku kosmos. Ovšem s tím řeckým slovíčkem to už bude trochu složitější. Ale o tom mluvit nechci. Chci mluvit o tom zvláštním protikladu. O kamenech, vzduchu a přirodních zákonech a o tom druhém světě, který si vytvořil člověk. Říkejme tomu pud sebezáchovy nebo vyšší smysl, ale tenhle malý tvoreček na jedné oběžnici z jedné soustavy, pohybující se v jedné galaxii si vytvořil svůj vlastní prostor, ve kterém je jedinečný. Když míří do práce a uvízne v dopravní zácpě, nemyslí na hvězdy ani na komety. Myslí na důležitou pracovní schůzku, kterou když nestihne, svět se zcela jistě zbortí. Nezbortí, vážení, světu je to upřímně zcela putna.
Tihle důležití pánové a paní jsou ovšem naprosto přesvědčeni, že jejich svět je ten pravý a skutečný. Lidi, kteří stojí na kopcích a zírají na hvězdy, potom označují za snílky žijící mimo realitu. Není to paradox? Ovšem, ruku na srdce, který takový noční romantik v tu chvíli myslí na sílu gravitace a hromady vznášejícího se kamení. Vidí hvězdy a marně hledá Velký vůz. Také žije ve svém druhém světě, který se v zásadě od světa onoho velkého "menežera" vcelku neliší. V téhle velké pohádce o vlastní výjmečnosti žijeme všichni. Kreslíme, píšeme, posíláme morčata na Mars a zachraňujeme toulavé kočky. Všichni hledáme smysl ve velké hromadě kamení. Hrajeme divadlo, trochu se přetvařujeme a odměnou nám je občasný pocit, že nežijeme zbytečně.
Dneska jsem projížděla seznamem účastníků jakési soutěže o splnění snu a žádný mi nepřišel tak světoborný, abych za něj zvedla ruku a prohlásila "Ano, ten udělá díru do světa!" Ne, bylo to většinou malé a milé, někdy trochu sebepřekonávající, někdy chvástačské, ale ten velký cíl prostě nikde. Nebyl, nedostavil se! Ale víte, co jsem zjistila? Mě to až zas tak nebolí. Budu učit kobylky plavat a při tom doufat, že tahle kamenná záležitost jednou dojde i těm pánům zeshora. Nemyslíte, že by se nám žilo hezky, kdyby lidi ten "svět" nebrali zas tak vážně?
TT Druhý svět
blík je zpět a je připraven vytáhnout svůj pověstný drápek. Vyráží na svou historicky první výpravu za nehynoucí slávou a je odhodlán udělat pro svůj cíl takřka cokoliv. I dát se na taktickýústup! Podaří se mu spolu s jeho mocným pánem a ustrašenou společnicí nalézt poklad skrývající se pod tajemným červeným X?







