Budu čarovat, vážení!

25. června 2011 v 21:32 | hakuka |  Soví světonázor

Lidé si rádi stanovují hranice. Je to věc velmi užitečná, říkají. Dělí svět na důvěryhodná fakta a báchorky. Fakta jsou nezpochybnitelná a jistá jako to, že člověku raší nos mezi očima. (Ne že by se ho snad jistí blázniví pánové zpochybnit nepokoušeli.) Báchorky jsou báchorky, smýšlenky potřeštěných starých bab, kterým už rozum dávno uplaval. Je to hezké dělení, dává člověku pocit, že světu kolem rozumí. Má ale jeden drobný háček. Ta hranice je rozechvělejší než japonské pobřeží. Ráda se přesouvá a upravuje podle toho, jak si zrovna velevážené lidstvo umane.
Například kdysi dávno ve starém Egyptě věřili, že se těhotná žena pozná z naklíčeného obilí. A když v době ne tak nedávné vysvětloval pan Newton svým vědeckým kolegům gravitační zákon, vysmáli se mu jako šarlatánovi, co si pohrává s magií. Není přece možné, aby jeden objekt působil na jiný, aniž by se ho dotýkal. Elektřina, magnetismus, vlny přinášející rádiový signál... To vše je jen mýtus vhodný do pohádek. Tak proč to funguje, když každé dítě ví, že pohádkový dědečkové neexistují a jediná pravda je v ozubených kolečkách? Byla by to přeci špatná mechanika, kdyby byla nemechanická! Mechanika... Ano, mechanika je hezká věc, snadná a pochopitelná dokonce do té míry, jakou je schopen zpracovat nevědecký jedinec mého formátu. Potíž je, že svět je záležitost velmi složitá a nemechanická. už ve své podstatě Je to mísení vlivů a sil a je plný magie. Ovlivňuje nás, aniž bychom jí mohli uchopit či pochopit. Neprovádí jí zelená čarodějnice se špičatým kloboukem. Nezbavíme se jí sebekrutější inkvizicí. Je to ono středověké nebezpečí, které číhá za prahem, ona nevysvětlitelná část světa, která nás děsí i přitahuje zároveň. Vědci říkají, že nám jednou dají odpověď na všechny otázky. Já říkám, že bych u toho chtěla být, abych mohla položit další a jejich exaktní odpovědi jim s gustem omlátit o hlavu. Ve vesmíru nejsou lidské hranice. Láska není jenom blázněním hormonů. Živý tvor má duši a místa svůj genius loci. A nemocné, ty uzdravuje naděje. Magie je všude kolem nás a činění vědců je jí naprosto putna. Té magii se říká život. Strčte si své logické výpočty a shluky buněk za kloubouk, třebas špičatý. Já budu čarovat!

TT magie
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 KadetJaina KadetJaina | Web | 25. června 2011 v 21:40 | Reagovat

Tak tak, magie je všude. Věda ví sice spoustu věcí, ale taková placeba, lidská vůle etc... To nevysvětlej nikdy...

2 Kasumi Kasumi | Web | 25. června 2011 v 21:49 | Reagovat

Hezky sepsané a hlavně originálně pojaté... povedený článek. Prosím, ať lidé takto čarují dál.

3 hakuka hakuka | Web | 26. června 2011 v 17:48 | Reagovat

[1]: Nu, vezmeme-li to tak nějak globálně, tak věda ví vlastně celkem prd, řekla bych. :-) [2]: Děkuju :-) Bohužel někteří na to čarování jaksi pozapomínají a jen počítají chechtáky :-?

4 Mashlee Mashlee | Web | 26. června 2011 v 17:57 | Reagovat

Věda i magie jsou vlastně témata, které se sebe navzájem vůbec netýkají.
Jinak... ani zákony mechaniky neplatí... pouze se zdají platné :D

P.S.Máš nádhernej blog, na který se já vždy ráda vrátím.

5 hakuka hakuka | Web | 26. června 2011 v 18:04 | Reagovat

[4]: Netýkají? A já si zase myslím, že síla je síla, jedna a všude a věda je jen takové malé učeníčko, které ještě nepřekročilo lidské chápání. Vždyť jaký je rozdíl mezi magnetismem a schopností levitace? Jen asi takový, že u magnetismu víme, kde je magnet, máme teorii, co dělá a jak a můžem jeho sílu měřit. Síla lidské vůle se měří těžko. :-) Ale to je jen otázka pohledu. :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.