Vždycky jsem se považovala za snílka, za podivně se pitvořícího snílka s hlavou v oblacích a nohama na zemi abych byla přesná. Někde uvnitř opravdu a vroucně věřím v takové ty hezké věci jako spravedlnost nebo světoví mír. Opravdu, vážně!! Vždyť mi pomáhají udržet si zdravý rozum! Potíž je ale v tom, že život, svět i celá slavná historie jsou bestie s nesmírně morbidním smyslem pro humor. Co, potíž? Já přece morbidní humor miluju! A vlastně mám ráda i ty bestie, když jsme tak u toho.
Dobré skutky jsou po zásluze potrestány, dobré myšlenky po zásluze zatraceny a světu obecně vládne blbost. A co dělám já? Můžu vzít do ruky obrovské kladivo a hrát si na boha pomsty, nebo se té komedii budu někde z povzdálí cynicky řechtat. Theatrum mundi, dámy a pánové! A je to zatraceně povedená fraška.
Ale kdyby jste někde narazili na onen jeden atom čisté spravedlnosti, cti, nebo třeba míru, dejte mi vědět, nechám ho zatavit do zlata!








