Uhoukaná sova se představuje

31. března 2011 v 17:56 | hakuka

Vítej, internetový poutníku. Vítej v jednom malém sovím doupěti. Jak jsi asi narazil na tenhle osamělý strom? Který vítr tě sem zavál? Ne, nechci slyšet odpověď. S těmi jsou jen potíže.

Žije tu jedna uhoukaná sova. Žijé na stromě, ač má z výšek hrůzu, a dívá se hezky dolů. A houká, tiše, ale o to důrazněji. Stěžuje si a mudruje, až to může vypadat, že snad snědla všechnu moudrost světa. Ve skutečnosti toho ale neví víc než kterékoliv hloupé kuře. Jen se dívá na svět s očima dokořád a někdy udiveně kroutí hlavou.

O mé maličkosti

Ne, sova mi opravdu nikdo neříká. Pro tuhle podivnou virtuální síť jsem povětšinou Hakuka (nehledejte za tím žádný význam, je to dětská zkomolenina), pro ostatní Hanka, výjmečně Hanička. Jsem pseudointelektuál-vyskoškolák, snílek s nohama na zemi a kecal s obdivuhodnou schopností lidi vytočit. Pokud mě tedy necháte se rozjet. Jsem holčička stydlivá. Jsem zkažená gymnáziem a zdegenerovaná studiem filosofie. Ráda na otázky odpovídám otázkou a miluju dlouhé debaty o nesmrtelnosti chrousta. Vím všechno a nic a pro praktický život jsem naprosto nepoužitelná. Umím deset minut plácat o "jsoucnu," ale dejte mi do ruky kladivo a způsobím apokalypsu.

Jsem kritik, sebe, druhých i téhle podivné věci jménem svět. V zásadě mám za to, že celý můj život je jedna velké ironie a svět sám je prostě cynik s neuvěřitelně morbidním smyslem pro humor. A já se mu budu smát. Nevěřím v boha, nevěřím v sebe. Poflakuji se, mrhám život a nahlas přitom vzdychám. Toť úděl mé generace.

Mé slabůstky

Mám slabost pro chlupaté králíčky s kudlou v ruce a taky pro čokoládu a karamel v jakémkoliv množství a jakékoliv úpravě. Nemůžu žít bez zeleného čaje, oříšků ve wasabi, gumových medvídků a lízátek. Kdybyste mě chtěli pozvat na zmrzlinu, tak citronovou, prosím. A mimo jídla a roztomile nebezpečných věcí? Nu, miluju svoje město (Hradec Králové), svého věčně depresivního psa a svoje tři potkají slečny. Jsou totiž roztomilé, nebezpečné a mají rády jahodový jogurt. Taky mám slabost pro těžké bichle a s oblibou je vracím do knihovny i s několikaměsíčním zpožděním. Mimo jiné jsem také příšerná slečinka a umím být až nesnesitelně povrchní, pokud jde o ty kousíčky látky, co si my lidé vrstvíme na sebe. A co hůř! Já si dokonce myslím, že mám vkus! Když budete mít touhu něčím mě majznout po hlavě, zkuste to tak kolem třetí v noci v městském parku. Budu ta se zasněným pohledem upřeným na lampu.

Taky jsem sběratelka historických drbů, gumových kachniček a plyšových medvídků.

Vždycky jsem se pokládala za pisálka a za duši vcelku kreativní. Píšu, kreslím, tvořím... Tvořím pro sebe i pro ostatní. Nejsem Picasso ani Dostojevski, dokonce se ani neodvažuju tvrdit, že mám talent. Mám jen odvahu vzít tužku nebo štětec a zkusit to. Vlastně to není tak těžké...

Oblíbená studnice inspirace

Jsem generace Harryho Pottera. Je to citová záležitost. Mám ho v srdci i v duši a ani v nejmenším se za to nestydím. Mimo něj přečtu v zásadě všechno, co mě cvrnkne do nosu. Mí oblíbenci jsou: zadumaný Jostein Gaarder, ironický Dougas Adams se svým Stopařovým průvodcem, Terry Pratchett a jeho šílený svět Zeměplochy, ale taky třeba V. V. Nabokov a jeho Lolita, případně Bulgakovův Mistr a Markétka. Byl by to dlouhý seznam.

Z těch studnic pohyblivě obrázkových mám ráda Burtonovi filmy, seriál Death like me a všechny tři zfilmované Pratchettovky. Můj oblíbený večerníček je Káťa a Škubánek a na hezkou animovanou pohádku se podívám vždycky a ráda. Toliko k tomu nesentimentálnímu cynismu.

Ač dceruška hudebníka, v uších mi toho při tvorbě většinou moc neduní. Potřebuji ticho. Ale když už mluvíme o hudebním vkusu, tak ten se mi pohybuje kdesi mezi keltským folkem, jazzem a muzikály. Můj favorit je Drákula. Až jednou nebudu líná, chci se naučit hrát na housle.


 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Dubious cat Dubious cat | Web | 11. května 2011 v 15:57 | Reagovat

Hele Sovo, studuješ na Hradecké FF?:D

2 hakuka hakuka | Web | 11. května 2011 v 16:30 | Reagovat

Filosofie a společenské vědy, druhák :-D
Neříkej mi, že ten svět je až taková díra! :-D

3 Dubious cat Dubious cat | Web | 11. května 2011 v 17:19 | Reagovat

[2]: je to hrozná díra, já teda studuji na PdF,ale na filosofickou jsem docházela dobrovolně a jistě ještě budu (končím prvák:))

4 hakuka hakuka | Web | 11. května 2011 v 17:44 | Reagovat

[3]: Máme hezčí domeček, co? :-D Na Áčku jsou všechny učebny s oknem do silnice a A10 speciálně jak malé pece. Nedá se tam dýchat. :-?

5 Dubious cat Dubious cat | Web | 11. května 2011 v 18:01 | Reagovat

[4]: rozhodně je vznešenější, ač občas mívá nemocniční čuch:)  
Bohužel, většina mých hodin se odehrává právě na áčku:D (ale alespoň nemusím tolik migrovat) Všichni tam umřem:D

6 hakuka hakuka | Web | 11. května 2011 v 18:22 | Reagovat

[5]: Jejím největším tajemstvím je filosofická laboratoř. Nikdo ještě nezjistil, co tam sakra kdo provádí! :-D
Já jsem ale vážně nepochopila, jak je možné, že je v A10 konstatní vedro, ať je venku Sibiř nebo tropy. :-D

7 Dubious cat Dubious cat | Web | 11. května 2011 v 18:31 | Reagovat

[6]: no, nechci šířit pomluvy, ale dost často tam bývají hodiny s vyučujícími nejasné orientace:D

8 hakuka hakuka | Web | 11. května 2011 v 18:38 | Reagovat

[7]: Cítím jistou souvislost. :-x

9 Dubious cat Dubious cat | Web | 11. května 2011 v 19:13 | Reagovat

[8]: ale náhodou v zimním semestru to bylo docela příjemné rozehřátí:)
Na C zase patrně uniká plyn.. :D

10 hakuka hakuka | Web | 11. května 2011 v 19:26 | Reagovat

[9]: Pokud si na to zvykneš a začneš to oblečení na sebe vrstvit, aby šlo zase po vrstvách sundávat. :-D
C mě trochu děsí. Hraje si na strašnou kolosálnost a pak na tebe někde spadne omítka. :-D

11 Vrána z Ventilu Vrána z Ventilu | 22. listopadu 2011 v 22:37 | Reagovat

haha, zkažená gymnáziem! :D Hm, že bys to demonstrovala například seznamem oblíbených knížek (kdepak je asi Fjodor Michailovič a podobní?) nebo tak nějak? Ona nás asi fakt všechny nadosmrti postihla. O_O

12 hakuka hakuka | Web | 22. listopadu 2011 v 23:10 | Reagovat

Na Fjodora jsem nikdy nenašla odvahu. To už je prostě moc silný kafe. :-D  Ale třeba k němu jednou vyzraju a "Ona" se rozplyne blahem. :-D  Myslím, že kolega Nabokov s Bulgakovem mi ke štěstí bohatě stačí. :-D
Obávám se, že postihla. Čtyři roky abstinence a stejně mám občasné tendence na lidi mluvit rusky. :-D Tak ale já jsem nějak došla k názoru, že deformujeme a kazíme se všichni. Jde jen o tom, kterým směrem bude to kažení probíhat. Tuhle jsem se přistihla, že v úplně normálním hovoru používám slova jako "pejorativní"a "implicitní." Jo a říkám reneSance, protože je to kultivovanější varianta. :-D

13 Katalog blogů Katalog blogů | Web | 11. července 2012 v 9:03 | Reagovat

Omlouvám se, že to tak dlouho trvalo, ale již jsi zapsaná v Katalogu blogů. Jsem ráda, že tě zaujal a podpořila jsi tento projekt. Hodně štěstí při blogování

Amaran

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.