Dostaveníčko nad odpadkovým košem

15. března 2011 v 22:42 | hakuka |  Soví světonázor


Bar potemněl. Osvětluje jej jen měkké světlo několika lamp překrytých oranžovými stínidly. Pianistovy hbité prsty lehce plují po klávesách a vyluzují z nich pomalou, rozvláčnou melodii. U stolku přikrytého těžkým ubrusem tam sedí dáma. Elegantní účes jí spadá do tváře. V dlouhých bílých prstech svírá černou špičku a z cigarety na konci stoupá tenký proužek dýmu. Občas přiloží opačný konec k šarlatově rudým rtům a slastně vydechne. Oblak kouře se potom ještě dlouho líně povaluje ve vzduchu. Nikdo si nestěžuje, proč taky?

Kdyby se někdo zeptal, jak si představuji zosobnění krásy a elegance, popsala bych mu přesně tuhle dámu s květinou ve vlasech a zapálenou cigaretou. K čertu by šla všechna zdravotnická doporučení i protikuřácká politika. Ta dáma má totiž prostě styl!
Po ulicích se ale prohánějí i jiní "dámy a džetlmeni." Mají na sobě odrbané džíny a sportovní bundu. Nevysedávají v potemnělých barech a kavárnách, ale postávají poblíž odpadkového koše u zastávek hromadné dopravy. Rychle se snaží nacpat si do plic svou denní dávku podivných jedů, které mají s cigaretou oné dámy jen pramálo společného. Dělají to snad pro požitek? Požitek z čeho? Z odpadkového koše, působivé mozaiky z nalepených žvýkaček nebo snad z té celkové "příjemné" atmosféry navozené zpodinami z výfuků projíždějících aut a proudícím davem lidí?
Oddali se své závislosti do té míry, že se jim z výjmečného prožitku s nezapomenutelnou atmosférou stala denní rutina srovnatelná s užívání jakýchkoliv léků. Je v zásadě jedno, jestli začali kouřit kvůli výlučnosti a eleganci, pro vzrušení ze zakázaného nebo pro cokoliv jiného. Stala se z nich jednotná nevábně čmoudící masa, které se rozklepou ruce pokaždé, když si chtějí jejich těla říct o novou "dávku." Z okamžiku mimořádné rozkoše se stalo jakési nutné pasivní přijímání. Možná to kuřáci vidí jinak a dokáží ocenit i tu podivně pokroucenou atmosféru panelákových balkónků, větratelných toalet či dostaveníček s odpadkovým košem. Pro mě je to ale důvod, abych se nikdy kuřákem nestala. Být závislá a ovládaná, ne kdepak, pěkně děkuji. Zůstanu si u svých milovaných provoněných čajoven a vodních dýmek. To má pořád smysl, to má atmosféru!

TT Kouření
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.