Ať žijí duchové

17. března 2011 v 1:46 | hakuka |  Soví světonázor
A máme jí tu zase, holku jednu blonďatou. Stalo se totiž to, co předpokládal každý racionálně smýšlející tvor v téhle zemi, policista nebo lajk. Já chápu, že naděje umírá poslední a je mi té milé blondýnečky opravdu upřímně líto, ale tohle je prostě šílenství! Proboha vás prosím, nechte to děvče konečně odpočívat v pokoji! Děláte z ní strašidlo a to ani nepotřebujete žádného vyvolavače duchů. Vždyť je to docela normální sadismus! Je to kruté a zvrácené.
Dneska jsem se už po dvacáté dozvěděla, kdeže se to našel dívčin batoh a lahev na vodu a taky klíče. Podotýkám, že jsem ty informace nijak nevyhledávala. Media je do mě ale natloukla už někdy na podzim a to s urputnosti, s jakou do mě kdysi moje ruštinářka nastrkala časování ruských sloves. A stejně jako ona nejmenovaná profesorka mi je s chutí zopakovala i o půlrok později, snad pro případ, že by mě postihl náhlý výpadek paměti.
Z touhy po senzaci a nedostatku informací omýlají totéž stále dokola a jen jitří ránu, která se snad už částečně začala zatahovat. Slova jako citlivost nebo takt jim očividně nic neříkají. Kdyby ano, nikdy by přeci nemohli vyvěsit na internet ty všechny šokující malé bomby s tučnými titulky, které jen čekají, kterého dívčina příbuzného nebo kamaráda ten příval skolí prvního. Ne, opravdu se nedivím, že vám nezvedají telefony, milý pánové novináři! Být jimi, sedím teď totiž někde v polorozpadlé chajdě uprostřed hor, mám prsty v uších a nahlas bzučím. Copak si neuvědomujete, jak moc jim tou honbou za senzací a těmi prázdnými byť dobře míněnými projevy soustrasti ubližujete?
Takže ne, nebudu nikde zapalovat svíčku za Aničku a nehodlám skládat básně na její smutný osud, ačkoliv nepochybně smutný je. A opovažte se mě za to označit za necitu, protože necitliví jste tu vy, když tohle velké šílenství třeba jen tiše podporujete. Nechte duchy spát a rány se hojit, snažně vás prosím!

Jen tak naokraj takový malý experiment na důkaz toho, jak velké je to šílenství. Komu se pod tímto článkem zobrazí odkaz na nejmenovaný informační server s žhavými informacemi o případu, ať udělá čárku! A to jsem si myslela, že vidět tam celý víkend tu smutnou japonku je k pláči! Co takhle článek "Přichází jaro," milý novináři? Nebo bude příští téma nenadále zvýšení počtu sebevražd. Možná budete mít radost!
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Sakura Minamino / Tweedledee Sakura Minamino / Tweedledee | E-mail | Web | 17. března 2011 v 15:40 | Reagovat

Bohužel, něco jako jaro lidi nezajímá. Lidé chtějí senzace, tragédie. Teď už se mezi sebou na titulcích perou právě chudák Anička a Fukushima. A můžu říct, že obzvlášť špatně je mi z "milých" redaktorů serveru tn.cz ... ty nechutné a naprosto zavádějící titulky, které akorát šíří falešné poplachy se snahou přilákat co nejvíce čtenářů, jsou vážně hnus největšího kalibru

2 hakuka hakuka | Web | 17. března 2011 v 16:29 | Reagovat

A já bych si nějaký ten článek o rozvétajících kytičkách a zpívajících ptáčcích zrovna přečetla a (dívám se dolů, dívám se nahoru, zrcadlo naštěstí nikde v dohledu) jsem člověk. :-D Asi si ho budu muset napsat sama. :-( Inu, taky důvod, proč se věnovat blogu...
No, ten největší hnus není v tom, že to nova dělá, ale že to zabírá. Teď se z ní budou babičky budit v noci strachy o vnoučátka a všem to vlastně ohromě vyhovuje včetně těch babiček. To, že většina našich médií, nemá vůbec páru o tom, co je to etický kodex, je věc druhá taktéž hnusná... :-x

3 Sakura Minamino / Tweedledee Sakura Minamino / Tweedledee | E-mail | Web | 17. března 2011 v 16:58 | Reagovat

Tak já tady pojem "lidi" myslela jako všeobecný dav, ne jako těch pár jednotlivců, kteří to vidí jinak. Taky bych si občas ráda přečetla něco optimističtějšího než katastrofy, vraždy a podobně. Tak tak ... marně přemýšlím o nějakém českém seriózním médiu ... začínám mít pocit, že se všechny začínají zvrhávat do podoby Blesku a podobných plátků

4 hakuka hakuka | Web | 17. března 2011 v 18:13 | Reagovat

Jasně, já vím. Jen tím chci říct, že to třeba tak horký nebude. Lidi nejsou zlí, jen se většinou chovají jako hloupá konzumující masa. Tahle média jim hezky útočí na ty nejnižší pudy, což jim asi vyhovuje, protože u toho nemusí myslet. :-? Průšvih je, že to jde a že jim nepřijde nic špatného na tom to dělat.
Hm... české seriozní medium? Možná bristké listy, ale ty zase píšou spíš pro zasvěcence a rozumět tomu je na vyšší dívčí. Asi jediné řešení je přečíst pár článků na jedno téma a udělat z toho něco jako výcuc seriozních faktů, ale kdo na to má sakra čas? :-?

5 KadetJaina KadetJaina | Web | 17. března 2011 v 19:30 | Reagovat

Denně na světě umírá několik desítek, ne-li stovek dětí a kvůli jedné Aničce se bude dělat haló. Prohlašte o mě, že jsem necita, ale já měla Aničky dost už když se ztratila. A co ostatní děti? To, že Anička byla z bohaté rodiny, to bylo hlavní. No jo, dnešní svět je rozdělen na chudé a bohaté...
A teď z toho dělaj aféru dvakrát takovou. Je to smutný, ano, je smutný, že holčičku někdo brutálně zavraždil, ale zapalování svíček fakt nepomůže a udělá to jen horší. To už radši dávku černého humoru, jak se teď diskutovalu u Matta na blogu.
A Japonsko? No bóže, tak tam bude zeleno... 8-O

6 hakuka hakuka | Web | 17. března 2011 v 19:56 | Reagovat

Já se to vážně snažila chápat tak prvních pár dní. Ztratilo se dítě, fajn to má určitou prioritu. Nova nafukuje, to není žádná novinka. Kolik mají rodiče na účtě mi bylo upřímě putna. Ale když media nafukovala a nafukovala a omílala a omílala a všem začalo být jasné, že to blonďaté stvoření se najde někde zahrabané nebo vůbec, stala se z toho věčně otravující fraška. :-?
Když teď začali prskat na web články o tom, jak se s tím asi chudák rodina vyrovná, jsme na vrcholu ukrutnosti a nestoudnosti.
Ale už vím bezpečně, jaké jméno jednou nedám svému dítěti. Už z něj totiž dostávám osypky! :-!

7 Tajemná M* Tajemná M* | Web | 27. března 2011 v 10:00 | Reagovat

Ano, je mi Aničky líto, ano, ale je kolem toho hluku, jako kdyby  začala třetí světová. Taky mi to vadí:(. Jenže kdo by četl o tom, že příchází jaro. To přeci lidi nezjímá, protože v tom se nemůžou štourat a hledat všelijaké detaily, jak to všichni s oblibou dělají (cítíte to zhnusení a ironii?)
Kdyby tak všichni radši četli knihu, než aby se štourali v cizích životech.
Mimochodem, víte, že u nás naměřili zvýšenou radiaci, už i to jsem někdo četla. Jo jenže je to, jako kdyby se do Lipna nasypala špetka soli. Kdyby byla radiace jako špteka soli v lipně, poznali by jste to? Ne. Vážně se těším, s jakými titulky zas tn.cz přijde.

8 hakuka hakuka | Web | 30. března 2011 v 19:06 | Reagovat

No, já ani ne popravdě. Kdyby někdo přišel na způsob, jak to okénko vypnout, dostal by ode mě pac a pusu :-D
To už totiž nejde ani brát s humorem, ztoho už můžu jenom mlátit hlavou do zdi.

9 Ashitaka Ashitaka | 31. března 2011 v 20:58 | Reagovat

Naprosto souhlasím a způsob servírování zpráv v médiích mi přijde přímo nechutný, posuďte sami: vraždy, autonehody, při kterých přežijí jen děti, znásilnění, sebevraždy a nakonec dáme nějaká roztomilá zvířátka. Ohavný paradox a hnus, velebnosti.
Ale chtějí to lidi opravdu vidět, nebo je tak vychovala média? Před rokem 2000 to takhle strašné nebylo. Dneska na Nově ukážou, jak zakrývají mrtvé tělo oběti autonehody a následně záběr, jak se nemůžou dozvonit na pozůstalé. Jak bylo řečeno, jim to pouze zhoršuje situaci. Redaktoři nemají s nikým soucit, chtějí prostě skvělou reportáž, bez ohledu na to, že někteří aktéři v ní právě truchlí a nechtějí se s nikým bavit. A diváci to bohužel slepě přijímají. Zvykli si už na to. Jejich pozornost je otupělá, neboť takovéto zprávy či další o konfliktech v Asii, sebevražedných atentátech či živelných pohromách slýchají dnes a denně. Vnímají to jako součást každodenního života. Jen doufám, že v nich i přesto zůstává kus lidskosti.

10 hakuka hakuka | Web | 31. března 2011 v 22:05 | Reagovat

Možná o to právě jde. Chybí nám soucit a troška empatie, schopnost vcítit se do situace druhých. Průšvih je ten, že když chce tyhle vlastnosti někdo dneska uplatnit, pořádně ho to bolí. Je to jako začarovaný kruh a otupělost je to nejsnadnější řešení. :-x
Ale těžko vrčet na zrcadlo, když máme křivou hubu. Vychovali jsme si je. Bez chtivých čtenářů by se bulvár neuživil a že ho nejspíš chceme víc a víc, je zhřejmé z toho, že nám prosakuje i do klasických médií. Jak říkám, je to začarovaný kruh. Otupujeme, chceme něco cítit, přitvrzujeme... :-?

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.