Listopad 2010

První vločka

22. listopadu 2010 v 0:22 | hakuka
Byl to první sníh. Jemné chuchvalce té třpitící se nádhery se pomalu snášely z šedé oblohy. Nespěchaly, neměly kam spěchat.
Na teplejší a sušší straně té reality tisk nos ke sklu malý chlapec. Musel se postavit na špičky aby viděl z okna ven. Pozoroval vločku jemně se snášející k zemi a přišla mu dokonalá. Zářilo v ní snad tisíc malých barevných světýlek. Čím blíž mu byla, tím krásnější mu připadala. Bylo to jako kouzlo.
"Wille, Williame, co tam tak stojíš? Tady jsou boty, támhle šála..."
Chlapcův pohled sklouzl na okamžik z okna a zahleděl se na matku. Oči se mu zasněně leskly. Matka si povzdechla.
"Zase koukáš, jako by ti uletely včely, no tak pojď sem. Babička už se na tebe moc těší..."
Chlapcův pohled znovu zalétl k oknu. Jeho vločka zmizela! Když ho maminka posatavila na lavici, viděl, jak se tisíce jí podobných rozpouští při dopadu do velké blátivé louže. Chlapec se rozplakal.

O spoustu sněhových vloček později držel muž se stejnýma ale o dost unavenějšíma očima za ruku malé děvčátko. Po silnici se řítila auta sem a tam a sníh padal tak hustě, že nebylo pomalu vidět na krok. Mračil se, měli spoždění. Na semaforu na protější straně ulice naskočila zelená. Starší Wiliam rychle vyrazil.
"Mary, no tak pojď Mary. Nenecháme přeci maminku čekat..." Děvčátko do té doby okouzleně hledící na padající vločky roztržitě zamrkalo a pohlédlo na otce a potom znovu na svoji nataženou dlaň v růžové rukavičce. Vločky se při dopadu na ní rozpustila. Děvče začalo natahovat.

Proč vločky tají, i když jsou první? Proč přijde čas, kdy děti přestanou věřit na Ježíška?

TT První vločka

Když náš svět není ten skutečný

13. listopadu 2010 v 15:31 | hakuka |  Slyšela jsem, viděla jsem

screenshot z filmu Inception


Všimli jste si, že ve snu se vždycky ocitnete kdesi a nemáte tušení, jak jste se tam dostali? Všimli jste si, že všechny nesmysly z vašich snů vám připadají realné, dokud se neprobudíte? A kdo říká, že nemůžeme snít o tom, že sníme? Kde končí ten řetězec?? Pamatuje si snad někdo z vás, jak se ocitl na tomhle podivné místě jménem Svět?
Do filmu Inception (česky Počátek) vklouznete stejně snadno jako do snu. Nemáte ponětí kdy a jak, ale jste tam, uvnitř jakési paranormální reality. Jsme ve světě, kde průmyslová špionáž dosáhla svého vrcholu a jejím cílem je ukrást to nejcenější, co člověk má: lidskou myšlenku. Dělá to ne chvíli, kdy je lidská mysl nejzranitelnější, ve snu, kde jen tak volně proplouvá ničím a naplňuje fantazijní prostory fantazijními představami. Tam se vám může vkrást partička podezřelých individuí s Leonardem DiCapriem v čele a ukrást vám vaše nejstřeženější tajemství. Absurdní představa? Možná, ale kdo ví... Kdo nám dá záruku, že my sami nežijeme jeden velký sen? A co se asi tak stane až se probudíme? Poznáme, co bylo na tom životě tak absurdní?
Tak mě tak napadá... Včera se mi zdálo, že soutěžím ve vaření polévky spolu se spostou dětí. V té mé plavalo hromada kyselých okurek a fazolí. DiCapria jsem tam sice nikde neviděla, ale za boha si nemůžu vzpomenout, jak vypadal porotce! Tak, a myšlenka kulinářského zázraku je v háji!!